{"id":25,"date":"2016-04-14T13:15:07","date_gmt":"2016-04-14T13:15:07","guid":{"rendered":"http:\/\/klubrodaku.cz\/?page_id=25"},"modified":"2016-04-14T13:21:00","modified_gmt":"2016-04-14T13:21:00","slug":"vyznacni-rodaci","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/klubrodaku.cz\/?page_id=25","title":{"rendered":"V\u00fdzna\u010dn\u00ed rod\u00e1ci"},"content":{"rendered":"<h3>Oblast um\u011bn\u00ed &#8211; mal\u00ed\u0159i a socha\u0159i:<\/h3>\n<p><strong>Eduard Veith<\/strong> nar. r.1858 v N. Ji\u010d\u00edn\u011b &#8211; mal\u00ed\u0159, vynikaj\u00edc\u00ed p\u0159edstavitel generace realistick\u00fdch mal\u00ed\u0159\u016f z\u00e1v\u011bru 19. stolet\u00ed &#8211; zn\u00e1m\u00e9 dekorativn\u00ed malby interi\u00e9r\u016f v\u00fdznamn\u00fdch kulturn\u00edch st\u00e1nk\u016f ve velk\u00e9 \u010d\u00e1sti Evropy (Praha, V\u00edde\u0148, Berl\u00edn, Bukure\u0161\u0165 atd.). Zvl\u00e1\u0161\u0165 proslul\u00e1 je stropn\u00ed malba v budov\u011b dne\u0161n\u00ed St\u00e1tn\u00ed opery v Praze. Byl zv\u00e1n k mal\u00ed\u0159sk\u00e9 v\u00fdzdob\u011b v\u011bhlasn\u00fdch soukrom\u00fdch s\u00eddel zejm\u00e9na ve V\u00eddni (v N. Ji\u010d\u00edn\u011b nap\u0159. H\u00fcckelov\u00fdch vil). Mno\u017estv\u00ed vynikaj\u00edc\u00edch olejomaleb se nach\u00e1z\u00ed v Muzeu Novoji\u010d\u00ednska.<\/p>\n<p><strong>Julius Berger<\/strong> nar. r. 1850 v N. Ji\u010d\u00edn\u011b &#8211; nejproslulej\u0161\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk mal\u00ed\u0159sk\u00e9 rodiny Bergr\u016f byl velmi v\u0161estrann\u00fd. Stal se profesorem na akademii v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed ve V\u00eddni po slavn\u00e9m H.Makartovi. Snad nejv\u00edce je obdivovan\u00e1 monument\u00e1ln\u00ed malba Mecen\u00e1\u0161i v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed domu Habsburg\u016f zdob\u00edc\u00ed strop15 m dlouh\u00e9ho tzv. zlat\u00e9ho s\u00e1lu v um\u011bleckohistorick\u00e9m muzeu ve V\u00eddni .<\/p>\n<p><strong>Hugo Baar<\/strong> nar. r. 1873 v N. Ji\u010d\u00edn\u011b, kter\u00fd po studi\u00edch ve V\u00eddni a na mnichovsk\u00e9 akademii vyst\u0159\u00eddal v\u00edce mal\u00ed\u0159sk\u00fdch technik. Velmi zn\u00e1m\u00e9 jsou jeho zimn\u00ed motivy vystihuj\u00edc\u00ed mrazivou poezii krajiny, p\u0159edev\u0161\u00edm beskydsk\u00fdch hor .Jako v\u00fdborn\u00fd organiz\u00e1tor spolkov\u00e9ho \u017eivota dok\u00e1zal sdru\u017eovat \u010desk\u00e9 i n\u011bmeck\u00e9 v\u00fdtvarn\u00e9 um\u011blce p\u0159edev\u0161\u00edm na Morav\u011b. Jako jedin\u00fd z cel\u00e9 \u0159ady proslul\u00fdch novoji\u010d\u00ednsk\u00fdch v\u00fdtvarn\u00edk\u016f je pochov\u00e1n na zdej\u0161\u00edm h\u0159bitov\u011b.<\/p>\n<p><strong>Anton Kolig<\/strong> nar. r. 1886 v N. Ji\u010d\u00edn\u011b je i v dne\u0161n\u00ed dob\u011b pravideln\u011b prezentov\u00e1n p\u0159edev\u0161\u00edm v rakousk\u00fdch, ale i jin\u00fdch proslul\u00fdch galeri\u00edch. N\u011bkolik jeho d\u011bl vlastn\u00ed Muzeum Novoji\u010d\u00ednska, zn\u00e1m\u00e1 je jeho n\u00e1stropn\u00ed malba v kun\u00ednsk\u00e9m kostele. Po prvn\u00ed sv\u011bt. v\u00e1lce st\u00e1l u zrodu tzv. n\u00f6tschsk\u00e9 \u0161koly. Jeho expresionismus byl trnem v oku nacistick\u00fdch ideolog\u016f, kte\u0159\u00ed mnoha jeho d\u00edla nechali zni\u010dit. Dostal nab\u00eddky p\u0159edn\u00e1\u0161et na akademii v Praze, v Karlsruhe a tak\u00e9 ve Stuttgartu. Tam nakonec p\u0159edn\u00e1\u0161el po cel\u00fdch 15 let. Koligem navr\u017een\u00e9 gobel\u00edny zdob\u00ed jednu z prostor nejslavn\u011bj\u0161\u00edho sv\u011btov\u00e9ho st\u00e1nku hudby v Salzburgu.<\/p>\n<p><strong>Franz Barwig<\/strong> nar. r. 1868 v \u0160enov\u011b u N. Ji\u010d\u00edna je dal\u0161\u00edm p\u0159edstavitelem zdej\u0161\u00ed &#8222;um\u011bleck\u00e9 l\u00edhn\u011b&#8220;, za n\u011b\u017e bylo na\u0161e m\u011bsto \u010dasto vyd\u00e1van\u00e9. V\u00edce ne\u017e malov\u00e1n\u00ed se v\u011bnoval socha\u0159stv\u00ed a zde d\u00e1val ve sv\u00e9 tvorb\u011b p\u0159ed kamenem p\u0159ednost bronzu. Naprosto v\u00fdjime\u010dn\u011b dok\u00e1zal vyu\u017e\u00edt svou od ml\u00e1d\u00ed p\u011bstovanou zru\u010dnost spojenou s velk\u00fdm pozorovac\u00edm talentem p\u0159i tvorb\u011b plastik ze d\u0159eva. Jeho d\u00edla lze tak nal\u00e9zt nejen po cel\u00e9 Evrop\u011b, ale i v z\u00e1mo\u0159\u00ed. Jak dok\u00e1zal vystihnout \u017eivot v pohybu dokl\u00e1d\u00e1 snad jeho nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed d\u00edlo, bronzov\u00e1 plastika tan\u010d\u00edc\u00edho selsk\u00e9ho p\u00e1ru na ka\u0161n\u011b v Nov\u00e9m Ji\u010d\u00edn\u011b.<\/p>\n<h3>Dal\u0161\u00ed proslul\u00ed rod\u00e1ci:<\/h3>\n<p><strong>Karel von Schwarz<\/strong> &#8211; nar. r. 1817 v m\u00edstn\u00ed \u010d\u00e1sti \u017dilina a postupn\u011b vyrostl v jednoho z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch stavitel\u016f p\u0159edev\u0161\u00edm \u017eelezni\u010dn\u00edch trat\u00ed v Rakousko-Uhersku. Za sv\u00e9 z\u00e1sluhy se stal \u010destn\u00fdm ob\u010danem mnoha m\u011bst v cel\u00e9m R-U v\u010detn\u011b N. Ji\u010d\u00edna (d\u00edky n\u011bmu bylo m\u011bsto napojeno na hlavn\u00ed \u017eelezni\u010dn\u00ed tra\u0165), z\u00edskal v\u00fdznamn\u00e1 ocen\u011bn\u00ed od c\u00edsa\u0159e a pat\u0159il k nejv\u011bt\u0161\u00edm prominent\u016fm Salzburgu ve sv\u00e9 dob\u011b proto\u017ee se mj. zaslou\u017eil o z\u00e1sadn\u00ed roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed m\u011bsta (pojmenov\u00e1na hlavn\u00ed t\u0159\u00edda, postaven pomn\u00edk).<\/p>\n<p><strong>Alfred Neubauer<\/strong> &#8211; nar. r 1891 v N. Ji\u010d\u00edn\u011b. Z\u00edskal sv\u011btovou proslulost v oblasti automobilov\u00fdch z\u00e1vod\u016f, kde d\u00edky zcela nov\u00fdm metod\u00e1m \u0159\u00edzen\u00ed z\u00e1vodn\u00edch st\u00e1j\u00ed dovedl zna\u010dku Mercedes Benz k mnoha sv\u011btov\u00fdm prvenstv\u00edm (st\u0159\u00edbrn\u00e9 \u0161\u00edpy).<\/p>\n<p><strong>Peter Ritter von Rittinger<\/strong> &#8211; nar. r. 1811 v N. Ji\u010d\u00edn\u011b, po studi\u00edch se v\u011bnoval oblasti hornictv\u00ed. Stal se v t\u00e9to oblasti velk\u00fdm nov\u00e1torem a r. 1855 uvedl do provozu sv\u016fj vyn\u00e1lez &#8211; tepeln\u00e9 \u010derpadlo. Dnes tento modern\u00ed zp\u016fsob vyt\u00e1p\u011bn\u00ed pat\u0159\u00ed ve sv\u011bt\u011b k velmi roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdm d\u00edky \u0161etrnosti k \u017eivotn\u00edmu prost\u0159ed\u00ed a ka\u017edoro\u010dn\u011b se ud\u00edl\u00ed cena za pokrok v t\u00e9to oblasti.<\/p>\n<p><strong>Julius Newald<\/strong> &#8211; nar. r.1824 v N. Ji\u010d\u00edn\u011b nejd\u0159\u00edve radn\u00ed, pak m\u00edstostarosta a nakonec starosta m\u011bsta V\u00edde\u0148. M\u011bl v t\u011bchto sv\u00fdch postech zna\u010dn\u00e9 z\u00e1sluhy na nov\u00e9m uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed tohoto hlavn\u00edho m\u011bsta Rak.-Uherska, zejm\u00e9na jeho centr\u00e1ln\u00ed \u010d\u00e1sti -koncepce s hlavn\u00ed okru\u017en\u00ed t\u0159\u00eddou &#8211; co\u017e pak p\u0159eb\u00edrala i mnoh\u00e1 na\u0161e m\u011bsta v\u010d. Nov\u00e9ho Ji\u010d\u00edna.<\/p>\n<p><strong>Dominik Bil\u00edme<\/strong>k &#8211; nar. 1813 v N.Ji\u010d\u00edn\u011b, v\u00fdznamn\u00fd p\u0159\u00edrodov\u011bdec, doprov\u00e1zel rak. C\u00edsa\u0159e Maxmili\u00e1na do Mexika, tam zalo\u017eil N\u00e1r. Mexick\u00e9 muzeum, zaslou\u017eil se sv\u00fdmi sb\u00edrkami o Novoji\u010d\u00ednsk\u00e9m muzeum.<\/p>\n<p><strong>Eduard Orel<\/strong> &#8211; nar.1841 v N. Ji\u010d\u00edn\u011b, v\u00fdznamn\u00fd cestovatel, \u00fa\u010dastn\u00edk objevitelsk\u00fdch cest k severn\u00edmu p\u00f3lu .<\/p>\n<h3>V\u00fdznamn\u00ed rod\u00e1ci z bl\u00edzk\u00e9ho okol\u00ed<\/h3>\n<p><strong>Franti\u0161ek Palack\u00fd<\/strong> &#8211; nar. r. 1798 v 7 km vzd\u00e1len\u00fdch Hodslavic\u00edch &#8211; spisovatel a historik<\/p>\n<p><strong>Johan Gregor Mendel<\/strong> &#8211; nar.1822 ve Vra\u017en\u00e9m &#8211; Hyn\u010dic\u00edch &#8211; zakladatel nauky o genetice (16 km od N. Ji\u010d\u00edna)<\/p>\n<p><strong>Sigmund Freud<\/strong> &#8211; nar. r. 1856 v P\u0159\u00edbo\u0159e &#8211; 9 km od N. Ji\u010d\u00edna &#8211; zakladatel psychoanal\u00fdzy<\/p>\n<p><strong>Leo\u0161 Jan\u00e1\u010dek<\/strong> &#8211; nar. r. 1854 v nedalek\u00fdch Hukvaldech, jeden z nejv\u011bt\u0161\u00edch \u010desk\u00fdch hudebn\u00edch skladatel\u016f<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Oblast um\u011bn\u00ed &#8211; mal\u00ed\u0159i a socha\u0159i: Eduard Veith nar. r.1858 v N. Ji\u010d\u00edn\u011b &#8211; mal\u00ed\u0159, vynikaj\u00edc\u00ed p\u0159edstavitel generace realistick\u00fdch mal\u00ed\u0159\u016f z\u00e1v\u011bru 19. stolet\u00ed &#8211; zn\u00e1m\u00e9 dekorativn\u00ed malby interi\u00e9r\u016f v\u00fdznamn\u00fdch kulturn\u00edch st\u00e1nk\u016f ve velk\u00e9 \u010d\u00e1sti Evropy (Praha, V\u00edde\u0148, Berl\u00edn, Bukure\u0161\u0165 atd.). Zvl\u00e1\u0161\u0165 proslul\u00e1 je stropn\u00ed malba v budov\u011b dne\u0161n\u00ed St\u00e1tn\u00ed opery v Praze. Byl zv\u00e1n k [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":4,"comment_status":"closed","ping_status":"open","template":"","meta":{"footnotes":""},"publishpress_future_action":{"enabled":false,"date":"1970-01-01 01:00:00","action":"","terms":[],"taxonomy":"","browser_timezone_offset":0},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/klubrodaku.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/25"}],"collection":[{"href":"https:\/\/klubrodaku.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/klubrodaku.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/klubrodaku.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/klubrodaku.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=25"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/klubrodaku.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/25\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":28,"href":"https:\/\/klubrodaku.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/25\/revisions\/28"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/klubrodaku.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=25"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}